Většinu svého života jsem neměla vztah ke zvířatům – cítícím bytostem. Moc jsem je nevnímala a cítila jsem vůči nim až takovou určitou lhostejnost, prostě mi byly jedno a nic mi tyto bytosti neříkaly i přesto, že jsem vyrůstala na venkově a zvířátka jako slepice, králíky, prasátka, kačeny, dokonce i býka jsem měla celé dětství všude kolem sebe. A pejsků, těch jsem se přímo bála. Až asi v mých třiceti letech v souvislosti s mým kompletním přerodem v životě jsem vůči nim začala „NĚCO“ pociťovat. Důležitou bytostí v mém životě byl i pejsek Míša, který žil celý život na dvoře u babičky a dědy a nikdo se o něho moc nezajímal. Začala jsem ho víc vnímat a pokoušela jsem se s ním navazovat vztah. Takže jsem ho trochu hladila, drbala, ale pořád jsem někde hluboko uvnitř cítila strach, že by mi mohl ublížit.
Měsíce ubíhaly a já dál žila svůj zaběhnutý život. Až jednoho dne k nám domů brácha přivezl ochočeného samečka papouška vlnkovaného – andulku Pepíčka, který se zaletěl domů k jeho tehdejší přítelkyni. Ihned, když jsem ho poprvé uviděla jsem cítila, že se o něj chci postarat a že mi není jedno jeho osud. Současně jsem ale nikdy neměla domácí zvířátko tak blízko u sebe, takže jsem vůbec nevěděla, jak se o něj postarat. Pociťovala jsem i určitou nejistotu a obavu, jestli to zvládnu. I přesto jsme se domluvili, že si Pepíčka vezmu a postarám se o něj.
Tato dvě zvířátka – pejsek Míša a andulka Pepíček u mě postupně spustily vnitřní přeměnu, díky které jsem začala odhalovat a zpracovávat svoje bloky a traumata, která jsem si vůči zvířátkům v dětství vytvořila. Tím jsem se začala dostávat ke své pravé podstatě a začalo se mi zevnitř obnovovat nacítění na tyto naše menší bratry a sestry – cítící bytosti – zvířata.
Současně z vlastní zkušenosti vnímám, že zvířátka nám chodí do života vždy z nějakého důvodu, jsou naši učitelé, průvodci, ochraňují nás, nesou s námi naše těžkosti i tím, že na sebe „natahují“ naše problémy, tzn., že můžou trpět zdravotním problémem, který řešíme i my sami u sebe nebo se u nich mohou naše problémy/zdravotní problémy somatizovat do jiných problémů, než které zrovna řešíme my.